Skon
Prosím, neptej se mě, jak
Ukončila jsem to u toho, kde končí vtipy a neuspěla jsem
Stránky vytrhané z knih jsme přečetli
Protože jsme se zapojili do této sítě
Nevytahuj tuhle zásuvku zrovna teď nebo potom bychom opravdu museli žít
Když zemřu, tak si nezapamatují, co jsem udělala ale co jsem neudělala?
Není to konec, čeho se bojím každým dechem, je to život, jenž mě děsí k smrti
Když stavíme tyhle sny na písku, tak
Jak všichni proklouznou našimi rukami
Tohle možná bude naše jediná šance
Jednou tohle vezmi v době, kdy
Ti podržím ruce, když držíš moje
Čas, kdy se udržujeme naživu
Tvá slova mi teď nepomohou
Jsem teď na hraně pocitu, že pot kape z obočí
Dostaneš stisk na sebe, je to, co říkají
Každou hodinu, každý den
Ruce přes uši, křičela jsem všechny tyhle roky
Když zemřu, tak si nezapamatují, co jsem udělala ale co jsem neudělala?
Není to konec, čeho se bojím každým dechem, je to život, jenž mě děsí k smrti
Když stavíme tyhle sny na písku, tak
Jak všichni proklouznou našimi rukami
Tohle možná bude naše jediná šance
Jednou tohle vezmi v době, kdy
Ti podržím ruce, když držíš moje
Čas, kdy se udržujeme naživu
Zapojíme se do hledání odpovědí
Zanechali jsme znovu prázdné ruce
Rány se vypálily do nebe a teď se vrátí,
Kde se kruci schováváš?
Schováváš se před smíchem v přístěnku našich životů
Ale dveřní závěsy skřípají, vpustí střepy světla
A teď se ruce natáhnou ven, tiché pohodlí, co si pozvou
A troufneme si vzít, co nabídnou, vkročíme do světla?
Když zemřu, tak si nezapamatují, co jsem udělala ale co jsem neudělala?
Není to konec, čeho se bojím každým dechem, je to život, jenž mě děsí k smrti
Když stavíme tyhle sny na písku, tak
Jak všichni proklouznou našimi rukami
Tohle možná bude naše jediná šance
Jednou tohle vezmi v době, kdy
Ti podržím ruce, když držíš moje
Čas, kdy se udržujeme naživu
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.