Ami, F, C, G
Na malým městě, zastavil vlak
Přijel si přesně, už je to tak.
Nakládá svědomí za deset padesát.
Ruce to nebolí, nebudu vzdorovat.
A tak jsem zkusil, jenom tipovat,
co si tak nechat a co klidně dát.
A kolik sebe můžu, můžu rozprodat
Abych mohl ještě, ještě rovně stát.
Ref.:
Ami, G, C, F
Můžeš bejt jedním z nás .
Z malýho města odjíždí vlak.
Zítra jak dneska, už je totak.
Naložil svědomí za deset padesát.
Duše to zabolí nemohly odolat.
A tak tu sedím se stovkou v dlani,
jenom koukám jak blbec na ni.
A tak jsem začal ztráty jmenovat,
za stovku blbou sebe, sebe litovat.
R: Můžeš bejt jednim z nás .
Pomalu usínáš .
Lásky, vzněty, kastaněty - v hlavě je candrbál.
Touhy, víry v jiný světy, co jsem nepoznal.
A všechny písně sloky věty, věty co jsem zaprodal.
A velký pravdy, vonný květy, touhy, síly
Co nás vedou dál .
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.