Na černé skále v Kisu, viděl jsem anděla stát, v náručí měl malou dívku, a z očí mu šel pláč. Já šel jsem za tím andělem, a začal se ho ptát, proč v rukách svírá malé dítě, z očí se dere pláč. Začal vyprávět mi příběh, až po zádech šel mráz, ta dívka přišla o rodiče, ze skály jí svrhnout má. Padl jsem na zem před andělem, a prosil jsem ho sám, ať zbaví se té nadlidskosti, a je jím otcem sám. Tak uprosil jsem anděla, a bůh mu křídla vzal, já zachránil tak malou dívku, však mučedník jsem sám. Jak dlouho musím svůj kříž táhnout, a na svých bedrech ho držet sám, já nikdy nechtěl lidem vládnout, tak na to svůj krk klidně dám. Já snažil se jít cestou správnou, a nemusím se pekla bát, já chtěl jak anděl křídly mávnout, tak proč mě chcete na kříž dát.