O KOHOUTOVI NA VELVARSKÉ BRÁNĚ ^FNa bráně velvarský ^Dmikohout se otáčí ^Cjak vítr píská ^Ftak tancuje dolů se dívá do rytmu skotačí je trochu zrezlej vždyť dlouho už tu je Dříve prý kokrhal však jen tak tence prošel-li touto branou z blízkých Velvar host smál se té historce jak tvrdá vejce poslali když se stavěl pražský Karlův most Ať vichr ^Dmivál anebo ^Fne nespadnul^C nikdy nespadnul a nespad^Fne Poslouchal zvony a kroky stráží a nářky z bídy a strach z morovejch ran a taky radost úsměvy z tváří Slaňáků z domů ulic bašt a bran A taky pozoroval náměstí s radnicí kde kdysi stávaly stráže přísné justice koš a kruh s řetězy a pranýř s trdlicí špalek a hranice pro čarodějnice Zažil pár století míru a válek a i když tam nahoře někdy hrozně zebe nadál se dívá a kouká do dálek přežil všechny generace a přežije i tebe