Vím, že ´ste tam a vim, že slyšíte Hlas velvyslance nicoty, spíte Ale to, co kontroluje všechny vaše životy Nespí nikdy, jak se den střídá s nocí Výhled pod domy chutná tak trpce Vidíš-li pod sebou naprogramovaný mravence Kráčející v řadě, z tramvaje do budovy Kde se black-jet hraje až do naprostý chudoby Zdá se, že nezvládám svojí roli tak, Abych Bohy Hněvu dostatečně uspokojil Tyhle data ´sou tak osobní, že jejich význam Se ztrácí v mizině mojich chladnejch depresí Leje a déšť sračky zahnal do úkrytu A z ulice je pustina zdorující životu Co mám říkat, když je všechno kolem mě Tak cizí, tak strašně moc cizí Jak tam tak stojej a čekaj, až hněv nebes přejde Vidím všude samotu, takhle to dál nepude Nemoc se šíří jako svrab války Světový Black-Jack se dere až na poslední drobný Hrajou, hrajou, strkaj tak dlouho pracky Do pekelných pecí, až nakonec shoří Nikdo hněv osvícených neuhasí Velvyslanec nicoty s nicotou nesouhlasí. Nebesa útočej kroupama na lidi, Utíkej, dokud čas nezastaví hodiny Nekoukej nad střechy, až budeš u oken Až prohraješ svojí smlouvu s životem. REF: Black-Jet je hra, ale ten, kdo je vítězem Není vázán osudem a zůstává nepokořen Hrajou, hrajou, ale prohrávají Tihle lidi, co ze střechy nadhledem vidím.x2 Vlaječky z papíru voda deformuje Slabej tohle nepřežije, slabí vidím všude Co mám si myslet, když všechno na Zemi Je mi tak cizí, je to plný nicoty Bouře za hodinu přejde a mravenci Polezou po stejný dráze jako před tim Naprogramovaně a naprosto přesně Kéž by nikdy nehráli s osudem Black-Jet Lezu lezu po střechách, vím, že skrze to, Co jsem uviděl zezhora, spolčuju se s nicotou To, že tohle nechci, to nikoho nezajímá Ale proč by taky mělo? Kdo si toho všímá? Varuju je, stejně jako mnozí přede mnou Nehrajte karty se lží a její první královnou Black-Jet je hra, kterou nevyhraje nikdy Nikdo jinej, než nikdo, a vy prohráváte život. Místo toho poznáváte pomalou smrt Velmi pomalou smrt, tu nejpomalejší smrt. Já přicházím z nicoty v polovině zápasu A zrazuju prázdnotu, tim že tohle repuju…x2