^{Em, D/F#} Je ^Emzářící ráno pro ^Dpamátný ^Hmsten pro nutkání k pláči a ^Ghledání ^Emjmen.^{D/F#, Em} A stránky jsou bílé jak ^Drubáše ^Hmmúz a ticho se ztrácí za ^Gpřípitků do ^Emstudní hrůz ^{D/F#, Em} A dopisy z dálky už k hostinám zvou a matka rty svírá a sudičky lžou... A jitro se svíjí jak blažený pes a milión zítřků těch úchvatých je právě dnes A dítě je zdárné a sílí mu hlas má housle a flétnu a klopení řas... Má nejhlubší oči a panenský pel a křehnoucí víru ve věčný led když končí den Je zoufale krásná je bolestný cíl, pro nesmělé blízké je prokletím chvil, Je na vahách mírně a tuší kam jít když tělo se zdráhá pod příkrou tmou svá přání skrýt. ®: ^CMáří ^GM. s ^Dandělskou ^Gtváří ^Cdoufej, ^Gkdyž ^Dsmutná jsou ^Emzáří... ^CVzhlížej ^Gjak ^Dhvězdy ti ^Gplanou ^Cbůh ne^Gmá ^Dčas ani tebe jako ^Emjedinou... Ke všem je milá a nenosí kříž, vždyť rána jsou v dálce a k lásce je blíž... a všechno jde skvěle a netřeba spát smečka je vlídná, tak není dál se na co ptát Je hladová z vína je milenkou sov je ozvěnou z klína je kůže a kov má patery šaty a šestá je noc ta něžná je stále a neříká si o pomoc... ®: Ach Bože a matko, to není už sen mám nechtěný dítě a zkaženej den, můj telefon pošel a neříká nic jen zklamaně zírá do úsvitů a pokladnic A všichni maj práci a nikdo ne čas a ticho se vrací a láme mi vaz. Už není co spatřit, je zamžení skel jen liška se kácí, když naposled jde na odstřel. ®: ®:.