Bylo ráno jako každý jiný
jarní slunce malovalo stíny
lidem, kteří žili v jednom městě
vadil mrak, tak zatínali pěstě
Měli rádi nebe jako šmolku
svoji řeč a knedlíky a polku
dobrý lidi se širokou duší
s dobrým srdcem, který správně buší
Svoje město krásný jako pocel
svoje děti, který dali do cel
do cel těsných se železnou mříží
za to, že se nesmířili s kříži
Za to, že se nesmířili se zlem
který vládlo zkrvaveným žezlem
když ho svíral milovaný Führer
co by řekli Goethe nebo Dürrer
Co by řekli jeho třetí říši
o orlici v nadnebeský výši
o nadlidech, který vládnou světu
o židech, co umírají v ghetu
Osud lidí podobal se vraku
řekli dost a pohrozili mraku
víru v lásku, svobodu a štěstí
dali všichni do zaťatých pěstí
Strhli cizí nápisy a hesla
nejen to ta doba sebou nesla
na ulicích vyrůstali hráze
na pomoc mý stověžatý Praze
Na pomoc i ztýranému světu
bez strachu říct zase českou větu
vyhráli svý nebe jako šmolku
vyhráli i knedlíky a polku
Vltava zas volně plyne z jezů
na památku máme vůni bezů.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.