Slunce překrásný manekýn
se prkenně uklání k západu
zavírají se květiny a obchody
Praha unavená chválou básníků
a svoji krásou, šediví soumrakem
Je to podivné
co se ti podobá
je to podivné
ta myšlenka, že můžu tě ztratit
Protože všechno na světě se neustále mění
můžu tě ztratit
A zase budou rána plná cigaret
a bude to svádět ke krásnému smutku
můžu tě ztratit
A zase budou noci měsíc vlající na obloze
bude podobný stínu tvých rozpušténých vlasů
nebudu moci spát a bude nenávidět klasiky
můžu tě ztratit
A pak bude snad nejvhodnější svést to na dialektiku
ano, to všechno může se stát
Ale už nikdy neztratím
všechny ty lehkomyslné, nevychované a pravdivé
děti naši lásky
všechno co nelze vyhandlovat v Tuzexu
nabiflovat přes noc, získat protekcí
úsměvem, touhu a odvahu
nečekat až život převalí se kolem jak baráčnický průvod
nedat se zlákat štéstím, které padne a sluší
nebýt tu zbytečně
nejíst tu zadarmo chleba
Uvidět ráno u Vltavy divoké koně
vyjmenovat své lásky
a bude-li třeba
nechat se zabít
pro ně.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.