Tělo měl samý šrám
opuštěn stával sám
sám se léčil, sám rval
v létě jsem u něj spal
Ruce měl jako hák
přítel můj, bouřlivák
ptačím hnízdům dal spát
kamarád
Do dlaní slunce vzít
dokázal jenom on
já to vím, že chtěl žít
můj přítel strom
Obejmout jako stesk
mohl jen bílý blesk
jenže člověk chce dál
a můj strom v cestě stál
Slunný den, tenkrát byl
tichý strom dosloužil
právě ležel a spal
v pylinách
Tam kde stál jezdívám
širokou dálnicí
u těch skal zpomalím
zamávám čepicí
Strome můj, tak se měj
býval jsi dobroděj
tak se měj, já musím dál
jenom dál
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.