Tak zase sám se městem toulám,
kostel už půlnoc odbíjí,
poslední kilo v kapse žmoulám,
ulice prázdná - to ticho ubíjí.
Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,
kdes byla, to je hrůza, co si já sám počít mám,
byla po tobě sháňka, kdy se zase objevíš,
a jak prej se ti daří, jak prej se ti daří - vždyť víš.
Tak se s můzou nad městem vznáším,
jen tak si plujem sem a tam,
beztížný valčík tiše tančím,
ona mě políbí a já se usmívám.
Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,
kdes byla, to je hrůza, co si já sám počít mám,
byla po tobě sháňka, kdy se zase objevíš,
a jak prej se ti daří, jak prej se ti daří - vždyť víš.
Jak roky plynou je nám spolu líp a líp,
a nechci jinou, na tuhle jsem si zvyk,
a ona na mě, snad proto, že je šílená,
chodí jen ke mě, to asi něco znamená.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.