Panenko Marie v dřevěných šatech
ptám se, co mi je, nechci tu stát
družičky nesou mi hedvábnou vlečku
ta udělá za mojí svobodou tečku
potom už nebudeme jako dřív moci
koupat se v potoce nazí v noci
je to jako sen, tohle je můj soudný den, to jo
Panenko Marie takovou chvíli
málokdo přežije a nechce se smát
proč raději nevdali tu od vedle Jitku
ráda jí daruju tu proklatou kytku
na rozích ulic a na cestě k městu
uvidí lidé utíkat nevěstu
je to jako sen, tohle je můj soudný den,to jo
Panenko Marie v dřevěných šatech
ptám se, co mi je, nechci tu stát
já přeci nemohu prodat svou duši
dokud mi nehoří pro lásku uši
na rozích ulic a na cestě k městu
uvidí lidé utíkat nevěstu
je to jako sen, tohle je můj soudný den,to jo
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.