Lež ve svý posteli v posteli z mosazi, někdo se urazí když ho pošleš pryč Lži a pak tý lži uvěříš tiše se otočíš šaty odložíš a jinak. Tik tak tikají hodiny měří i minuty každému co jeho jest buď práci čest. Čas je hluchým člověkem odpoví s povděkem ale jen na to co slyšet chcem. Oběd kolem nás je již delší dobu připraven hlad je dobrým kuchařem (a automechanikem) příbory na stole to nezní vůbec zle Lvi lži se tiše zdvíhají na cestu se vydají oni hledají prázdná místa na mapách. To neřeš, to nevyřešíš Já ve své posteli tak často usínám ze sna se usmívám divím se vám a vy se zas divíte jí, že lže brečí a pak se otočí v posteli z mosazi na stěnách obrazy a v očích něco slz. To neřeš, to nevyřešíš Ach nechť kéž by kočky mluvily spisovně a bez chyby třebas jen na chvíli, jen na malou. To neřeš, to nevyřešíš