KdEmiekdo o pravdě zpívá, Emi/D#a z koutku úst
mu pEmi/Domalu uniká lEmi/C#ež,
falešná hrCa na čistý tDóny a vEmie hře pár falešnejch es,
a jinej muziku vláčí jak mEmi/D#arkytánku
vzadu za vEmi/Dozem, za slávou dEmi/C#ál,
jen pro ten dnCešní den, jDen pro jeden bEmiál.
®: A jGá nejsem snad sDám, kdo hlAmiedá klíče k těm dvEmieřím,
co se Gotevřou, až začnem hrDát
tak, jak zCobák nám narost', jH7ak kdo čemu vEmiěří.
Někde na schodech do nebe sedí ta parta,
popíjí a začne hrát
vždycky, když pozemská hvězdička ohlásí pád,
potom muzika krásná, až tají se dech,
po letech zazní zas tmou,
z pásku zašumí, a divná tíha jde do kolenou.
®:
®:
®: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,
co se otevřou, až začnem hrát
tak, jak zobák nám narost' ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.