Pod kCůží strCmaj7ach a slepý nFoční tmou,
ještě mám v kA7apsách vlhko z tvých dlDmianí,G
v bCílejch krCmaj7ách tam někde nFad tebou vlaky se křDmiíží
a na všech starejch cCestáchC+ sbírají se tAmiouhy a sny
moře otevřFít, když už vBíc nemůžu dCát.
Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
®: KFolik mi zbývá pGohledů, než se do tmy AmiotočíšA7,
hFad ráno ztuhlý dGo ledů svůj ráj si nDmi(FevybírG)á,
a noci rychle ubývCá,C+ po zmrzlý trávě přAmiichází novej dFen,
zůstal jsBem tu tiše stCát ...
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.