Recitace:
MýmA domovem jeAmaj7 začouzenáHmi putyka,
mouE7 útěchou jeAdim skleniceA piva,
mýmD zájmemA je jenE gotika coE7 na skleniciA bývá.E7
MouA ložnicíAmaj7 v parku jeHmi lavice,
E7nahlížímAdim do okenA spáčů,
Dslzy miA tečouE po tváří aE7 jako dítěA pláču.
Zpěv:
AMůj malý broučku,E7 jdi klidněA spát.
O svoji máměE7 nechej siA zdát.A7
Máš jeden z nejhezčíchD darů,
že můžešDmi tak klidněA spát.A7
Tvá máma tančí teďD v baru,
možnáA už cizíE7 muž má ji teďA rád.
Já měl tvou mámu nade vše rád.
Víc než svou lásku nemoh´ jí dát.
Za to že dala mi tebe,
život bych za ní dal.
Teď máš jen mne a já tebe,
protože cizí muž nám ji vzal.
Odešla máma půlnoční tmou,
jen mlžná rána tu zůstanou.
Jen tiše spinkej můj broučku,
mé srdce poraní.
Na lžičce pár kapek s jedem,
tiše zní píseň má poslední.
Recitace:
A proto mi ta ztichlá putyka,
dál musí domovem býti.
Než zároveň s ní v noci dobliká
i kahan mého žití.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.