Kdopak by lezl ven, když je tak hnusnej čas? Ty rudá pod nosem, já a můj ischias. Kdopak by zkoumal souznění duší - jseš děsně pěkná a fakt ti to sluší, tvůj pudr, ten nemá kaz, je nultej čas. Přívěs, útulek pro chudé, přívěs, lepší to nebude, přívěs, zášivka milenců se starým plyňákem a vítězi bez věnců. Kdopak by lezl ven v takovým povětří? Ten, kdo ho táhl sem, má čas až pozejtří. Štamgasti na mě čekají marně v Plzenci, v Liďáku i na jízdárně, kdopak by do krčmy lez, když voní les. Přívěs… Do střechy buší déšť, z rumu ti vařím čaj. Dneska nás, vem to nešť, už nikde nečekaj, Prastarej přívěs od strejdy s pleší, kterej moc dobře ví, co všechno řeší příjemně suchej flek, jak jsem řek. Prastarej přívěs od strejdy s pleší, kterýmu pomáhat hříšníkům těší, mockrát ho užil sám, tak přeje i nám.