Až tvé vlasy budou bílé,
až ti bude fúra let,
co ti může bota přát,
trochu tabáku a frak
neměl jsi se toulat
život není med.
Písně mé mi zůstanou,
ty, které mám rád,
když mi bože víc nenecháš,
ať zpívat smím a hrát.
Písně mé mi zůstanou,
nechci více mít,
pak mi bída s nouzí
může, co chce vzít.
Dej mi jen strun pár
a srdce bijící,
a nech mi v krvi žár
a misku se lžící..
Až láska má mi sbohem dá,
až spláchne déšť stopy rtů z tváří,
až léta odletí, nechej mi v paměti
pár písní pro mé stáří.
Písně mé mi zůstanou,
ty, které mám rád,
když mi bože víc nenecháš,
ať zpívat smím a hrát.
Písně mé mi zůstanou,
písně mé mi zůstanou,
nechci více mít,
pak mi bída s nouzí
může, co chce vzít.
Až budu sám, zahrát si dám,
jako těm prvním láskám,
v zlato proměním šeď,
budu žít rád jak teď
a nedám vyrůst vráskám.
Vejdu branou k vám, tam u vás,
tam u vás na nebesích,
pak dokud stačí dech,
tak spustím jednu z těch
ze starých písní svých.
Písně mé mi zůstanou,
ty, které mám rád,
když mi bože víc nenecháš,
ať zpívat smím a hrát.
Písně mé mi zůstanou,
písně mé mi zůstanou,
nechci více mít,
pak mi bída s nouzí
může, co chce vzít.
Písně mé mi zůstanou,
ty, které mám rád,
když mi bože víc nenecháš,
ať zpívat smím a hrát.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.