Vyprávěl mi posel z krajů vzdálených,
kde noc je den,
a kde život v květech krásně zbarvených
zdá se být snem.
O dívce krásnější než Fátim, žena snů,
o chlapci, který s ní byl šťastný třikráte sto dnů.
Své verše jí psal, a Korán ji chodil číst,
její srdce vzal, bílý nepopsaný list,
růžovou vodou, omýval vždy její tvář,
když s jitřní dobou, vycházela slunce zář.
S ránem však havran štěstí spí,
vzlétl nad kraj jak černý dým,
z křídel mu na zem spadla zášť,
láska oblékla smutků plášť.
A v chlapcově duši posel žárlivý
zlým ohněm vzplál,
pro nic za nic nožem, který tiší smích,
tu dívku hřál.
Tak hádíth končí smrtí bláhovou
a den jde spát
tohle se stalo s dívkou ubohou,
však třeba znát.
Že Prorok vyřkl soud, jdi k lidem ztraceným,
Al Mandžum jméno buď tvé, jsi dnem věčně šíleným.
Ten posel neřek víc,
Korán jal se číst,
a já veršů pár,
do písku jsem psal.
K ránu když havran štěstí spí,
vzlétl nad kraj jak černý dým,
z křídel mu na zem padá zášť,
lásku chraň ten kdo jí máš.
🏆 Pozri si TOP 100 najhranejších piesní
→
💬 Komentáre
Pridať komentár
→
https://musicserver.cz/clanek/77085/petr-novak-by-oslavil-osmdesatiny-pripomina-ho-vinylova-kompilace-povidej/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nova-alba-pripominaji-nedozite-narozeniny-hany-zagorove-a-petra-novaka/2718105?utm_source=rss&utm_medium=feed
https://www.rockandpop.eu/vzpominani-na-petra-novaka/
→
→
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵