DmiStůj, ještě rozhlídni se kolem,
tenhle pokoj bude Gmisám.
Ještě pobuď s tímhle A7stolem,
sedni na okení Dmirám.
Ještě jednou otoč D7světlem
abys' prohlídl svůj Gmikout,
ještě Gmi7pohlaď tátům Gmi6betlém,
s kterým C7nikdo nesměl Fmaj7hnout.
Ještě pohleď jak se F6tenčí
v kalendáři počet Gmi6stran,
škoda jen, že nejsi A7menší,
že jsou okna dokoDdimřán.
Motýl s větrem dovnitř Gmi6vlít,
můžeš A7zůstat, můžeš F6jít.
Ještě jeden tichej Dmipovzdech,
tahle pelest byla Edimtvá.
Ještě napiš prstem A7po zdech
malý jméno, malý Dmijá.
Ještě listuj v knize D7hostů,
vezmi herbář do dlaGminí.
Ještě za trest v rohu C7postůj,
za svý vzpurný chováF6ní.
Ještě jednou zazvoň Dmizvoncem,
jako když byl Štědrej Gmiden
a za Gmi7příběh s štastným A7koncem
připiš „nevěř“ s velkým Ddimen.
Motýl s větrem dovnitř Gmi6vlít,
můžeš A7zůstat, můžeš F6jít.
A pak vzpomeň, co tě Dminutí
navždy pláchnout z těchto Gmimíst,
na tu C7křivdu s trpkou chutí,
kterou nelze, nelze Fmaj7snýst. Dmi7
Kdo ty místa změnil D7v klec
a zbořil Esdimbránu ke štěsGmi2tí ? Gmi
Kdo tě E4nazval lehkou Eholkou
a tvou E7lásku neřeAmistí ?
Tolik Ami7špíny tolik Esdimbláta,
ani D7jeden vlídnej Gmitón.
To snad Gmi6nebyl vlastní C7táta,
to snad Cvůbec nebyl Fmaj7on.
Jak ta rána, jak se Dmizhojí,
jak to zpátky všechno D4vzít ?
Máš jak motýl možnost A7dvojí:
můžeš zůstat, můžeš F6jít.
Je však pozdě, všechno Dmipomiň,
darmo smlouvat, není Gmi6s kým.
Žádný odpusť, žádný A7promiň,
běž a chvátej za tím Ddimsvým.
Teď jde o tvý právo Dmižít,
hej, hle - motýl k nebi A7vzlít.
Nesmíš zůstat, musíš F6jít.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.