jeden nádech z plných plic vykřič všechno, co se jinak bojíš říct nebo tě ty slova zadusí až skončí další den budeš si říkat, všechno bude fajn Jen vzpomínky tě trápí zapomeň, neodpouštěj jsou teď jediný fráze co v tvý hlavě buší a chtěj ven jeden nádech z plných plic vykřič všechno, co se jinak bojíš říct nebo tě ty slova zadusí náplast z motýlích křídel na tvých rtech už nevydrží víc příliš dlouho tiše válčíš s iluzí až skončí další den marně budeš hledat pravdu na dně láhve když zbydou z ní jen střepy falešněj úsměv nosíš je to jedinej způsob jak skrýt to že všechno není úplně OK jeden nádech z plných plic vykřič všechno, co se jinak bojíš říct nebo tě ty slova zadusí náplast z motýlích křídel na tvých rtech už nevydrží víc příliš dlouho tiše válčíš s iluzí rozum je v myšlenkách utopený, pocity v tvý hlavě uzavřený až se to zahojí, uslyšíš slova a dřív než se naděješ příjde to znova rozum je v myšlenkách utopený, pocity v tvý hlavě uzavřený až se to zahojí, uslyšíš slova a dřív než se naděješ přijde to znova jeden nádech z plných plic vykřič všechno, co se jinak bojíš říct nebo tě ty slova zadusí náplast z motýlích křídel na tvých rtech už nevydrží víc příliš dlouho tiše válčíš s iluzí