Ztraceni mezi hvězdami
Dřív než Bůh stvořil moře
a zem,
držel v dlani všechny hvězdy,
které plynuli mezi jeho
prsty
jako zrnka písku,
jen jediná jedna padala mimo, osamoceně
Napadlo ho, vydat se do sveta svítících
hvězd hledad tuhle
osamocenou malou hvězdičku
slíbil a ujistil jí, že
její světlo,
už nezmizí
Nějak jsme si přestali všímat
jak svět hvězd se zahalí
obzor si založí modré křídla,
do tmy se zahalí
pokud' má Bůh svoje hvězdy
pod dohledem
dbá na jejich kroky ve všedních dnech
Putoval jsem obzorem
v noci i ve dne
můj zrak mi ukazoval jiné
moje cítění načerpalo nadšení
občas se nám zdá,
že Bůh zapomene na nás ve tmě,
ale my přece jen záříme
Klenba vesmíru
je posetá hvězdami
a my, se zapomínáme mezi nimi
klenba vesmíru
je posetá hvězdami
a my se zapomínáme mezi nimi
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.