Chc^E7em jako ptáci krajem zn^Aít, chc^E7em jako ptáci krajem zn^{F#mi, E}ít, bl^Aízko nebe z trávy d^F#miům jen tak m^H7ít ^E7a jako ptáci krajem zn^Aít. Na oblak v letu křídly psát, ať žije, kdo si zpívá rád, co je víc, než krásu chtít a nad hlavou, nad hlavou slunce vidět stát. Do dlaní svět jak růži vzít a pak ho chladnou rosou křtít tak, aby byl jak z duhy dům podobný snům, kde dají očím krásu pít. Ať není nikdo z lidí sám, ať není nikdo z lidí sám, ať není život jenom hrou, co zdá se nám dávno už předem prohranou. Chc^E7em jako ptáci krajem zn^Aít, chc^E7em jako ptáci krajem zn^{F#mi, E}ít, bl^Aízko nebe z trávy d^F#miům jen tak m^H7ít ^E7a jako ptáci krajem zn^Aít.