SuperMusic.sk

Waldemar Matuška - Uragán

Plání letím žárem spálenou, smutnější než peří černých vran, stádo koní bez oddechu pádí, jak uragán, jako uragán. Žhavé slunce řeže v ramenou, každý paprsek má tisíc hran, se svým stádem pustou zemí letím, jak uragán, jako uragán. Tam, kde pospíchá říční proud, tam i dlouhá pouť stáda končí, zbavíme se žíznivých pout, tam, kde pospíchá říční proud. Zbývá krátká chvíle, vzápětí náš cíl poodhalí závoj soli, nanejvýš půl míle a kdo má dost sil, spatří známé údolí, tam, kde pospíchá říční proud, tam, kde pospíchá říční proud. Stovky kopyt na zem útočí, prach se zvedá k nebi ze všech stran, stovky kopyt pustou zemí letí, jak uragán, jako uragán. Písek na rtech, písek v obočí, omývá pot nespočetných ran, se svým stádem pustou zemí letím, jak uragán, jako uragán. Tam, kde pospíchá říční proud, tam i dlouhá pouť stáda končí, zbavíme se žíznivých pout, tam, kde pospíchá říční proud. Zbývá krátká chvíle, vzápětí náš cíl poodhalí závoj soli, nanejvýš půl míle a kdo má dost sil, spatří známé údolí, tam, kde pospíchá říční proud, tam, kde pospíchá říční proud.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.