Ale já musím jít, ale já musím jít.
Ne, nechoď, zázraky se nikdy nestanou,
z té tvoji víry jenom jízvy zůstanou,
je samá nástraha ta cesta klikatá,
a prachem těch, co na ni padly, zavátá.
Ale já musím jít, ale já musím jít.
Ta cesta za zázrakem musí někde vést,
musí se najít jen ta pravá z mnoha cest
a já chci poznat tu chuť chvíle závratnou
i když je mlha za mnou, mlha přede mnou.
Ale já musím jít, ale já musím jít.
Ne, nechoď, každá touha slábne únavou,
slábne i chuť vzmáhat tu dálku toulavou,
čas promění tu sladkou příchuť vyznání,
tak jak jde život v hořkou pachuť zklamání.
Ale já musím jít, ale já musím jít.
Chci spolykat ty slzy, co mně čekají,
že vysuší je úsměv, doufat potají,
ve vlasech cítit vítr, slyšet jak zpívá,
já prostě musím jít dokud budu živá.
Já prostě musím jít, já musím jít.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.