Tohle každej z vás už zažil,
pocit že by prudce vstal.
Hlavu někomu rozkopal a neptal se jestli přežil.
Jakpak chutná moje jméno,
těm co ho v hubě maj.
Za zádama pomlouvaj a neoddělí od plev zrno.
Posunout se někam vejš,
někam nad koruny stromů.
Po mých zádech jde kdekomu
i s leností, co má veš.
Pomluvy jak průjem slov
každá sračka z vašich úst.
Podporuje jen můj růst
a mění moje srdce v kov.
Až vykalí se do běla,
jazyk můj jak ostří meče.
Před kterým neuteče,
vaše duše zbabělá.
Nenáviděn pro svůj sen,
co má lidem odkrýt oči.
Do mé cesty, kdo vkročí,
nebude mít dobrej den.
Poslouchej mě, ty ksindle!
Poslouchej, než odejdeš!
Poslouchej mě, ty ksindle!
Se mnou se takhle nerozejdeš!
Řekni rovnou, že si sráč.
Co tvářil se jak přítel
Co si chtěl, to už máš
Hrubá záplata na hrubej pytel!
Poslouchej mě, ty ksindle!
Poslouchej, než odejdeš!
Poslouchej mě, ty ksindle!
Se mnou se takhle nerozejdeš!
Řekni rovnou, že si sráč.
Co tvářil se jak přítel
Co si chtěl, to už máš
Hrubá záplata na hrubej pytel!
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.