V Yokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou,
loučí se tam námořník ze svou dívenkou
/:a japonečce malé slzičky stékají,
když jeho rety rudé slova lásky šeptají :/
Má japonečko malá, dřív než svadne sakur květ,
moje láska neskonalá donese mně k tobě spět
/:ta chvlíle rozloučení rozplyne se jako dým
a potom děvče milé nudu navždy jenom tvým :/
Byl to ale námořník co pro ženy žil,
co v každičkém přístavu z číše lásky pil,
/: na japonečku malou už dávno zapomněl,
na její rety rudé, které kdysi líbat směl .:/
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.