Cesta ^Gmá přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabo^D7lí, zakrát^Gko bude ^G7mi všechno ^Ccizí, nespa^Gtřím své rod^D7né údo^Glí. Já volám: nashledanou, ^Cnashledanou, ^Gnashledanou, ^D7rodné údo^Glí, já volám: nashledanou, ^D7nashledanou, ^Gpři vzpomínce ^D7srdce zabo^Glí. Oči mé nevidí, jak se stmívá, nevidí, co jsem měl tolik rád, jediné, co mi teď ještě zbývá: rodnému údolí sbohem dát. Já volám: nashledanou, nashledanou, nashledanou, rodné údolí, já volám: nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí. Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den navěky byl. Já volám: nashledanou, nashledanou, nashledanou, rodné údolí, já volám: nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí.