Lež (Berniniho socha svaté Terezy) Pokleknutí a povstanutí v kostele. Látka uložená v sakristii, rubáš prožraný moly. Tajemné ticho, posvátná tajemství, hromadící se prach rozostřuje vidění. Nepatřičný smích po vyznání, požehnání, domnělý strach. Skryté tváře, Grace ((milost)) je jméno, jako Chastity ((cudnost)), tak jako Lucifer ((světlonoš)), jako to mé. Odnesl jsi mě skrz okenní vitráž, utopenou v obraze, kadidle, refrénu kůru a pozvolné extázi Objala bych tě, kdybych jen znala tvé jméno. V tiché zákoutí se obracím ve stinných modlitbách. Ledově chladná socha, božská extáze, nepřítomné oči, otevřená ústa, ranění lásky, Lež. Odnesl jsi mě, sdělil mi význam všech svatých a misálů a vigilií a dalších posvátných mučedníků. Objala bych tě, prošla bych jednosměrnými dveřmi. Objala bych tě, ale to by byla jen další lež. ((Inspirováno Berniho sousoším 'extáze svaté Terezie Avilské, jež měla v 16. století vidění, při kterém jí mužská postava probodávala tělo zlatým kopím a způsobovala jí tím krásnou, ale přeci patrnou bolest. Někteří tvrdí, že tato postava představovala zjevení Boha, jiní hádají spíše Ďábla.))