Bolest, na kterou jsem zvyklý
Přemýšlím, po čem ještě toužím
vím jen, že už nejsem k utišení
nechápu, kým se snažím být
ale musím se ovládat
Dokážeš snad říct, na co si to zkoušíš hrát
když porušíš pravidla, já vždycky zaplatím
narážím na znamení, která nelze přehlédnout,
ďáblům svědčí zanícené nadšení
To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš
Hluboká propast zeje ve tvé duši
žádné svědomí nebo pokání, ach ne
zavři oči a zaplať cenu za ten ráj
ďáblové požírají duše zevnitř
Neumím zakrýt, co cítím a co vím, že je skutečné,
rozeznám faleš, mám tě rád
a zapíšu to, s modlitbou na rtech, na
list plný nadějí, a ne zoufalství
To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš
To chození okolo, to mě tedy ubíjí
prostě mi ubližuj, jsem na to zvyklý
nemusím věřit všem snům, které sníš
potřebuješ si jen namluvit něco, čemu uvěříš
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.