Tam dole na Sázavě poblíž Pikovic a tam kde se v lese ztratíš jako nic tam skoro na konci světa malej srub stál a vněm na kytaru někdo báječně hrál hrál bez přestávky v jednom kuse celý dny a v okolí mu přezdívali Jan Hodný Jeď jeď, jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď, Honzo Hodný Bez kytary ho nikdo nikdy neviděl a každý kdo ho znal mu trochu záviděl někdy pod stromem u trati sedával dobrou náladu cestujícím rozdával strojvedoucí houkáním ho zdravili a všichni společně se dobře bavili Jeď jeď, jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď jeď Honzo jeď jeď, Honzo Hodný Máma říkala mu Honzo, Honzíku ty ses narodil jenom pro muziku jednou u slavný kapely budeš hrát pořadatele se o tebe budou prát tvoje jméno bude zářit v neónech Jan Hodný snít už může o svých slavných dnech Jeď jeď Honzo jeď jeď, jeď Honzo jeď jeď, jeď Honzo jeď jeď, jeď Honzo jeď ou jé, Honzo Hodný