SuperMusic.sk

Václav Neckář - O tom se nemluví

Byla to taková osamělá refýž, kam podruhé už těžko někdy trefíš a osamělá dívka, kterou léta hledám a to, co jsem jí řekl, to se zpívat nedá. A na to se neptá a na to se neptá, na to se neptá, o tom se jen šeptá, o tom se jen šeptá, o tom se šeptá, o tom se nemluví, lálala, o tom se nemluví, lálala. Šli jsme spolu na procházku a pak na zmrzlinu, řekla mi, že dokola čte jen Tušení stínu, v jejím malém bytě nebylo vůbec k hnutí a tam jsme si povídali až do procitnutí. A na to se neptá a na to se neptá, na to se neptá, o tom se jen šeptá, o tom se jen šeptá, o tom se šeptá, o tom se nemluví, lálala, o tom se nemluví, lálala. Má slova náhle ztratila svůj význam, já díval se jí do očí, to přiznám, ptal jsem se jí, kolikátý v ní vzplál lásky plamen a ona odvětila pokrčením ramen. A na to se neptá a na to se neptá, na to se neptá, o tom se jen šeptá, o tom se jen šeptá, o tom se šeptá, o tom se nemluví, lálala, o tom se nemluví, lálala. A na to se neptá, o tom se šeptá. Řek jsem jí jsou jenom věci, které se stát musí, ona řekla já budu čekat, jestli vzpomenu si a ze zdí barevné plakáty duše osamělých, dívali se na nás, co nás spojuje a dělí. A na to se neptá a na to se neptá, na to se neptá, o tom se jen šeptá, o tom se jen šeptá, o tom se šeptá, o tom se nemluví, lálala, o tom se nemluví, lálala.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.