Sen mová za nás sněhem bílým fáčem, prohýbá se podlaha krajiny,
a perličkovím stehem mezi pláčem, zdobívá mě slunce neviný.
Unesou někdy vás,
unesou do dětství,
unesou tajemství- co dávný už jsou
Sen momá nemá časem v sedmispáčem, oči mám jako tečky zmrzliny,
děvčátko s platným pásem bůh ví na čem, nezbývá než ti říct jediný.
unesou někdy vás,
unesou do dětství,
škvírečkou tenkou jak vlas- vlčí oči zase žnou
Za nás už nikdo kouzlo nedělá,
za nás už nikdo kouzlo nedělá,
za nás už nikdo kouzlo nedělá,
není o čééééééééééééééééééééééééééééééééém
Unesou někdy vás,
unesou do dětství,
škvírečkou tenkou jak vlas- vlčí oči zase žnou
Unesou někdy vás- možná právě v čas, kde zázraky jsou,
možná jsou někde v nás, schovaný pro úžas.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.