Počítám dny plné osamění To není sen, já vážně bdím Občas se bojím, bojím se rozednění To mám jen strach, že už se nevzbudím Před oponou ani za ní nikdo nesmí stát Stále mi voníš, mám tě rád Až za mnou zatáhnou oponu Hoď na mě černej štych Než reflektory zhasnou definitivně Ležím tu líně na márách na forbíně A davy žasnou tak nějak divně Mou černou káru nedohoníš, to se může stát Stále mi voníš, mám tě rád Počítám den, co zbývá do soumraku Odcházím do jinam, odcházím hned A moje nebe zůstává bez oblaků Na druhé straně je jiný svět