O nespočetné krásy těla,
jenž pro mě moje láska měla.
Když jsem jí hleděl do očí,
pokládal jsem ji za anděla.
V těch jejích sametových úst,
jenž vždy se při polibku chvěla.
O jejích ňadrech řeknu jen,
že byla zářivá a skvělá.
Né, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně, jako do kostela.
Když řekla: "Proboha, už dost!",
tu toho teprv nejvíc chtěla.
Časem jsem na ní zapomněl,
i ona na mě zapomněla.
Né, podruhé už nepoznám
tak božsky klenutého čela.
Do jejích tajů vcházel jsem
nábožně, jako do kostela.
Když řekla: "Proboha, už dost!",
tu toho teprv nejvíc chtěla.
Časem jsem na ní zapomněl,
i ona na mě zapomněla.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.