Zavři oči, jsem tvá Nšo-či
indiánka z kmene divokého.
Do minuty prominu ti
všechny hříchy času minulého.
To, co mi nedáš dneska večer
to si vezmu časně k ránu.
Už je to dávno, co jsem byla
tvoje děvče z porcelánu.
Kouknu se do slunce
a zamířím do terče duhového,
pak vystřelím vysoko
a na nebi tě najdu raněného.
Chci tě hbitě v tomhle bytě
budu sladká jako marmeláda
a pak ti řeknu, kluku:
"Mám tě rádá jako kamaráda."
Čtyři ruce po záruce
hledají se jako loni v létě.
Dnes už se nevrátíš
a zítra ani máma nepozná tě.
Válečnými barvami
si namaluju tvář a oční stíny,
pak zmizím po špičkách
a nechám ti tu jemon mokasíny.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.