Šel setník z vojny domů, šel,
hlad a žízeň měl,
ušel dlouhej lán.
Nejhezčí ze všech šenkýřek,
pak ten setník řek:
Dej mi vína džbán.
Za svýho krále já se s vervou bil,
můj pluk padnul, já jsem zbyl,
dej chleba, víno a tak dál,
ať žije válka, zdráv buď král.
Šenkýřka řekla: Vojáku,
za pár zlaťáků
všechno můžeš mít.
Leč chudej setník neměl nic,
chtěl jen jíst pár lžic,
chtěl jen džbánek pít.
Za svýho krále on se s vervou bil,
šel a strádal víc, než žil,
jen jeden zákon z vojny znal,
ať žije válka, zdráv buď král.
Když setník prázdnej džbánek zdvih,
hovor v šenku ztich,
ticho bejvá zlý.
Pak se však ozval dívčí hlas:
Vem tvou válku ďas
a tvý pány s ní.
Za svýho krále s vervou šel ses bít,
teď máš žízeň, teď chceš pít,
běž i s tou válkou o dům dál,
víno, ať dá ti ten tvůj král.
Běž i s tou válkou o dům dál,
víno, ať dá ti ten tvůj král,
běž i s tou válkou o dům dál,
víno, ať dá ti ten tvůj král.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.