Politý stůl ubrus se válí po koberci točí se gramofon a píseň voní sýrem mluvíme jeden o druhém o vládě o umělcích jako vodku a pivo mícháme válku s mírem Mizerná nálada zanechala stopy v blátě vešel jsi do pokoje pro nezvané hosty na hlavě čepici vesnicky prostovlasý bez peněz a bosky Hodil jsi do placu ukradenou třídní knihu s maturitní fotkou a podpisem - Jé, ahoj študente! Ubalili jsme si z novin papyrosy smíchu bylo nám líto jak oba dva stárneme Ptal jsem se tě co dělá Oněgin a ty na to co by dělal žije a já slyšel že si doma na Arbatě pustil plyn a Puškin z rozmaru a z čisté nostalgie emigroval do klubu přátel poezie a ty jsi řekl blbost a já jsem objevil dva světy Na půli cesty mezi peklem a nebem ležel jsi pod stolem mezi střepy skla paní fantazie ti oplácela rány chlebem nos vrážela hřeby alkoholu hluboko do těla Vzbudil ses hlukem popelářů v ulicích posnídal tiše zbytky včerejšího dne nesl kus cesty bandasky dělníkům v modrácích a doufal že ti paní učitelka historie promine Ráno mě probudilo zahálčivým pocitem z probděné noci a zaspaného dne zíval jsi nede mnou literátským soucitem ratolest štěstí zvadne a bolest zůstane Šel jsem kus cesty tajně za tebou v ruce kus preclíku omočeného do medu dával sis gulášovku na hradě na recepci a já za tebou mával nejveseleji jak dovedu Půjdeme spolu po špičkách světem jako tanečnice napůl nazdařbůh a napůl popaměti ztracené rýmy budeme sbírat do krabice napůl dospělí a napůl jejich vlastní děti Možná budeme jednou stát proti sobě já tady a ty tam budeme zpívat o době a o svobodě oba dva dohromady a každý sám