Někdy jen přál bych si v životě tlačítko stop Někdy je to všechno libový, jindy zas hrot Jednoduše jen kliknout Svět přál bych si vypnout Jednoduše jen kliknout Svět přál bych si vypnout I když je všechno kolem tak krásný a čistý Nenadáš se a zas začneš ztrácet kyslík Stále snažíš se věřit jenom na lásku Kdo další Tě zničí a za kde jakou sázku Trápí Tě svědomí, něco uvnitř Tě dusí Ten pocit dobře znám, jen tak Tě neopustí Někdy je tak bolestivý snažit se mít rád Nejdřív nauč sebe brát, pak teprv‘ jít dál Nesnáším nenávist Nenávidím čísla Poměřovat se s ostatníma, jakej to má význam Kam svý fotky dáš? Kdo to uvidí? To Tě fakt vážně nic jinýho nezajímá? Tak moc mě to trápí, vidět prázdnotu ve všech těch tvářích Jak se z nich štěstí vytrácí Takhle se přece nedá žít Věřím ve svět jako v lepší místo Někdy daleko, jindy zas blízko Letíme vysoko nad skalama jako ptáci, co už dlouho hledaj‘ svý hnízdo Zítra měl bych měl brzo vstát Ale nějak musím tohle psát I když je všechno kolem tak krásný a čistý Nenadáš se a zas začneš ztrácet kyslík Stále snažíš se věřit jenom na lásku Kdo další Tě zničí a za kde jakou sázku Trápí Tě svědomí, něco uvnitř Tě dusí Ten pocit dobře znám, jen tak Tě neopustí Někdy je tak bolestivý snažit se mít rád Nejdřív nauč sebe brát, pak teprv jít dál I když je všechno kolem tak krásný a čistý Nenadáš se a zas začneš ztrácet kyslík Stále snažíš se věřit jenom na lásku Kdo další Tě zničí a za kde jakou sázku Trápí Tě svědomí, něco uvnitř Tě dusí Ten pocit dobře znám, jen tak Tě neopustí Někdy je tak bolestivý snažit se mít rád Nejdřív nauč sebe brát, pak teprv jít dál Nesnáším nenávist Nenávidím čísla Poměřovat se s ostatníma, jakej to má význam Kam svý fotky dáš? Kdo to uvidí? To Tě fakt vážně nic jinýho nezajímá?