Koupili jsme si dva litry mlíka, když jsme chtěli dělat večeři, aha, začali jsme vařit radši dříve, nečekali, až se sešeří. Překvapit jsme chtěli tátu s mámou, proto tedy tolik tajností, rozhodli jsme se pro krmi známou, posypanou spoustou sladkostí. Vařili jsme kaši, krupicovou kaši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši. Recept, ten jsem několikrát slýchal a věděl jsem, co do kaše dát, bratr Tonda mlíko rychle míchal, tak rychle, že začlo utíkat. Zaháněli jsme do hrnce zpátky mléko, které mělo dobýt svět, nastaly však bílkovinné svátky a ze dvou litrů bylo náhle pět. Vařili jsme kaši, krupicovou kaši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši. Bratr Tonda volil ústup rázný, já měl zase zalepenou tvář, měl jsem pocit, že se mlíko zblázní, jako v pohádce Hrnečku, vař. Zachránil nás náhlý příchod mámy, ostatně, jako už vícekrát, nakonec však zasmála se s námi a tak jsme šli bez večeře spát. Vařili jsme kaši, krupicovou kaši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši, aby o tom, aby o tom nevěděli naši. Ja rap pap pararará ....