Snad si vzpomínáte, zlatovlasá paní, kdo za noci připlul v toužném zbožňování k vám. Kdo vás sladce zlíbal, tam na moři v dálce a kdo dneska pluje v opuštěné bárce sám. Nejkrásnější hvězdy hoří ve Splitu nad mořem a já pod nimi sám zůstal se svým hořem. Nejkrásnější hvězdy hoří v noci nad přístavem a já pod nimi sám jen se svým snem. A když zazní houslí čarokrásný hlas, ve snách vidím, krásná paní, jenom vás. Když za noci jasné hvězdy nad přístavem planou, v duchu šeptám jen vám: Nashledanou. Když za noci jasné hvězdy nad přístavem vzplanou, v duchu šeptám jen vám: Nashledanou.