Ulice zvolna vychládá, odchází další den, Praha se k spánku ukládá v závoji luceren. Lid věří nocí nezjitří, nikdo to není zván, včera jak dnes i pozítří spí s okny dokořán. Díky těm, kdo tě střeží, město mé, město věží, díky těm, kdo tvůj spánek hlídají. Díky všem bez rozdílu, že své mládí a sílu, s láskou tvé kráse darem dávají. Až budík poplach zakvílí, nejde o vloupání, to všechny byty vybílí zářivé svítání. Pak teprv oni do skříní stejnokroj skládají, zatím co město z předsíní loudá se k tramvajím. Díky těm, kdo tě střeží, město mé, město věží, díky těm, kdo tvůj spánek hlídají. Díky všem bez rozdílu, že své mládí a sílu, s láskou tvé kráse darem dávají. Díky těm, kdo tě střeží, město mé, město věží, díky těm, kdo tvůj spánek hlídají. Díky všem bez rozdílu, že své mládí a sílu, s láskou tvé kráse darem dávají. Díky těm, kdo tě střeží, město mé, město věží, díky těm, kdo tvůj spánek hlídají. Jen díky všem bez rozdílu, že své mládí a sílu, s láskou tvé kráse darem dávají.