Nad stránkami starých šedých románů, nad osudy nebojácných fanfánů, jako by jsi k svému mládí ruku vztáh, vrací se ti po špičkách. Temné hrady a v nich stará nádvoří, věčná touha po neznámém zámoří, kouzlo lesklých brokátových polštářů, na kterých spí věčný prach. To byl dřív tvůj svět, ten, který dobře znáš, do něj se snad každý z nás vracívá tak rád. Pohádkový svět však brzy vzpomínáš, každý z nás ho prožil tisíckrát. Nad stránkami starých šedých románů, vidíš náhle před očima fontánu, je to možná jenom malá slzička, ukrytá ve vzpomínkách. Nad stránkami starých šedých románů, vidíš náhle před očima fontánu, je to možná jenom malá slzička, ukrytá ve vzpomínkách.