Přestalo se slunce smát, v hnízdech zmlkli čápi, proč mě nikdo nemá rád, to je to, co mě trápí. Přestalo se slunce smát tma se plíží z polí, proč mě nikdo nemá rád, to je to, co mě bolí. No tak vidíš okýnko s kytkou v květináči zas už je mi malinko, malinko k pláči. Jeden, druhý, třetí mrak po obloze pluje, řekněte mi, proč mi tak život ubližuje. No tak vidíš lavice, slánko s bílou solí, to mě právě nejvíce, nejvíce bolí. Vidíš, plotno s kutanem, vázo s růžičkami, tak tu zase zůstanem, zůstanem sami. No tak vidíš, lavice, slánko s bílou solí, srdce někdy velice, velice bolí. Přestalo se slunce smát, v hnízdech zmlkli čápi, proč mě nikdo nemá rád, to je to, co mě trápí. No tak vidíš okýnko s kytkou v květináči zas už je mi malinko, malinko k pláči.