Kluk se spálil, vyhořel a pak šel spát A spadl zas na prdel jako už mockrát No a spálil na popel všechno, co měl rád Tohle pokání na povel mu Bůh neuzná Extrémní radost, fanoušci řvou, rozdáváš úsměv do foťáku Chodíš na interview, získáváš pocit, že jsi jako ti kluci z plakátů Emoční niance - necejtíš žádné bo hůř, máš je dost na háku Jak pak máš jít něco dělat, řešit sluko páku a vejš k synťáku Minulej rok přes tři sta songů, čekání, kdy mě to chytne Všechny je nesnáším stejně, neprobouzí to ve mě ten pocit, ne Úspěch ti zevšední, čísla ti zevšední a radost, brácho, jakbysmet Naštěstí i pocit vyhoření, ano, i na něj si zvykneš Pokorný příběhy já peru, o tom, jak jsme dali na prdel A já jsem přinesl oheň, no tak jsem pak asi logicky vyhořel Kluk se spálil, vyhořel a pak šel spát A spadl zas na prdel jako už mockrát No a spálil na popel všechno, co měl rád Tohle pokání na povel mu Bůh neuzná Přijdu do místnosti, koukám se, kdo mě zná, otáčím hlavu jak drůbež Diskuze, co nejsou o mně, nuda, hm, v plánu je útěk Kritika kámošů se mění v to, že ti jen závidí úspěch A když ho měli GUFRAU, přál jsem jim ho? Hm, vůbec Už jen to, že zpívá o slávě, známka že nechal si osud ochromit Napuštěnej egem si myslí, že si fakt může dovolit cokoliv Sere na kámoše a jejich jména pomalu začíná komolit Končí to tak, že na ně řve z hodiny spánku na pokoji A jak tohle celý dopadlo? Shořel jsem, shořel hlas Doufám, že budu jak divadlo a Češi se na mě složej zas Kluk se spálil, vyhořel a pak šel spát A spadl zas na prdel jako už mockrát No a spálil na popel všechno, co měl rád Tohle pokání na povel mu Bůh neuzná