Ladislav Křížek: Je to těžké, vím věřit, že všechno bude zas jako dřív, setři slzy, jenž po tvářích ti kanou, pojď blíž. Až hvězdy pohasnou a nebe zmizí, budu s tebou dál. Leona Šenková: Až majestátní hory se zřítí na dno moří. Spolu: Ve tmách bloudíš, hledáš ruce mé. Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí. Ladislav: Cítím tvůj dech, jsi v bezpečí, v bezpečí. Spolu: Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí, jsem strážce tvých cest, přístavem v bezvětří. Ladislav: Otvírám ti srdce své, šeptáš. Leona: Uhas bolest mou. Ladislav: Prosím o tvou lásku a věrnost. Spolu: Nekonečnou. Ladislav: Zamiř do těch míst, kde se mé rány skrývají. Leona: Za sebou vidím tvé stopy v písku, jsem s tebou. Spolu: Já vím, co ti schází, vše po čem toužíš, ti dám. Ladislav: Dám, dám. Spolu: Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí, cítím tvůj dech, už jsi v bezpečí, v bezpečí. Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí. Ladislav: Jsem strážce tvých cest, přístavem. Spolu: V bezvětří.