tam kde večer slunce zapadá v hloubi lesa roste zahrada kráčím k ní a se mnou dlouhý stín za světlem vedla cesta do hlubin hledám ten důvod který to má a já nechávám klíč ať sám odemyká lesem vzpomínek šla cesta tam za minulostí bránu zamykám oči mhouřím v záři odlesků a z květů padá pyl mých všední dnů našla jsem důvod který to má a já držím ten klíč bránu odemykám moje pocity mě vedou minulost neberu ssebou hladina mě k sobě volá ještě krok musim jít musim jít pojď dál, neohlížej se za tmou pojď dál, neohlížej se ohlížej se za tmou.. Nad hlavou najednou paprsky se rozejdou, chci zahradou tajemnou projít k jezeru kroky jdou a staré stopy vyblednou, tou zahradou rozkvetlou chci být