Tichá čtvrť lpí pod mrakem odchází každý stejný den Mladé dívce je zatěžko vstát od bludných snů se odpoutat Obléct se a nalíčit být mu tím, čím on ji chce mít Tichá, bledá, půvabná, mluví jen on, ona naslouchá - Čím víc se mluví, tím víc se zdá, že vlastně není o čem A pak, čím déle mlčí, tím víc je svět takový, jaký si ho sama stvořila Bohyně ticha Z ničeho sama stvořila Bohyně ticha Tichý dům pod měsícem zestárnul každým stejným dnem Starší žena nemůže spát od všedností se odpoutat Jak těžké je si něco přát když všechno co umí, je poslouchat - Čím víc se mluví, tím víc se zdá, že vlastně není o čem Čím déle mlčí, tím víc je svět takový, jaký si ho sama stvořila A pak, čím víc se mlčí, tím víc se zdá, že se jí cosi ztrácí Čím víc chce mluvit, tím míň je svět takový, jaký si ho sama vysnila... Bohyně ticha z ničeho sama stvořila Bohyně ticha