Fantazií vláčen a spoután, bloudí v zahradách svých nejtajnějších snů básník srdce kráčí loukou květů chráněných, omámený krásou barev, vůní nádherných. Uvězněný romantickou duší, pročítá stránky knihy stářím znavené, poutník v čase letí světem věků vzdálených, okouzlený sílou příběhů zaprášených… …co letí kalendářem, ztrácí listy snáře, lákají nás mocí tajemnou… …vejdi do říše pohádek a snů, kde slyšíš zvony fantastů. Už bijí zvony fantazie a bijí pro každého z vás, vše co je mrtvé ať ožije, víra, naděje, láska v nás. Beznohý kráčí, nevidomý spatří proudit nachový vodopád. Do spárů dračích Jeruzalém patří, předpovídá Ježíšův pád… …vejdi do říše pohádek a snů, kde slyšíš zvony fantastů.