^HmiTak snadno zbavujem se ^Avěcí, který už ^Gnejsou k užit^F#ku. ^HmiV paměti okno vyklá^Apěcí a dole ^Gvřískot nábyt^F#ku. ^GStřepy a barva oprejska^Dná ^Gzhroucený tělá pos^F#telí ^Hmivyhláška v zubech od piá^Ana zve na ^Gželeznou ^F#nedě^Hmili ^GŘekni mi jestli ještě je ^Dza nechet tříska naděje, ^Aže nezřeznem, že čas nás nepřidusí^{D, D7 G}Plamínek v karmě hrudníku, že ^Dbez zbytečných ^Hmicavyků nás ^Anevyraděj jako špatný ^Dkusy.^F# Autobus míří ke špitálu na řece leží bez hnutí šedivý kusy alobalu a hejna spících labutí. Návštěvy beze slov se trousí vrátnicí, která nevrátí víc než co v taškách odnesou si a pomačkané kabáty. Už nikdo nerozluští kódy dotyků držadel a klik jak vraky oceánských lodí sklep chrlí veteš na chodník zlomený nohy prasklý čela zelenej zákla mosadzí i pravda, která ztruchnivěla, lehko se vejpůl přerazí