Na ^Hmicelém světě není tolik ^Aticha jako když ^Gsněží v ^F#miDolních Kouni^Hmicích. A probořenou střechou kated^Arály snáší se k ^Gzemi ^F#mibílý ^Hmisníh. R:^GSlavík tam zpívá v létě ^Acelou noc a ^F#miněmá luna na cimbálek ^Hmihrá. Stříbrný ^Eminástroj, který nemá ^Astrun, pod volným ^Gnebem v ^F#mitroskách klášte^Hmira. Ty holé zdi tu stojí po staletí, kde byla dlažba, dávno roste pýr, z přadena touhy panna odmotává a nad hlavou jí létá netopýr. R:Když odmotala všechnu hebkou přízi, složila ruce v klín a tajila dech. Na nebi zvolna zhasínají hvězdy a netopýr jí usnul ve vlasech. A co jsou staletí a co je vlastně věčnost, než ve vesmíru opuštěný kout. Ve studni času utopil se okov, na dno té studny nelze dohlédnout. R:Slavík tam zpívá v létě celou noc a němá luna na cimbálek hrá. Stříbrný nástroj, který nemá strun, pod volným nebem v troskách kláštera.